BIO aneb kino z mého života

  Ahoj jmenuji se Tom Gryf a jsem závislý.

Jsem závislý na magii a kouzlech. Počátek mého problému sahá hluboko do mého dětství, do věku osmi let. Tenkrát jsem byl zakřiknutý, malinko obtloustlý (to jsem doteď) a nemotorný trouba. Kamarádů jsem moc neměl a Lenka Urbánková (spolužačka co jsem miloval) mě totálně ignorovala. Snil jsem o tom jak jsem oblíbený, prudce inteligentní, krásný a výřečný – prostě frajer. Ale nebyl.

Až takhle jednou, ve třetí třídě, se nade mnou vesmír ustrnul a poslal mi po mém dědečkovi tři staré, v kůži vázané, knihy. V nich jsem našel různá kouzla a triky s návodem jak je předvádět a trénovat. A to byl začátek mé patologické závislosti.

Na Vánoční besídce jsem předvedl své první kouzelnické vystoupení a najednou se to stalo – Lenka Urbánková si mě všimla. A nejen Lenka, najednou si mě všímaly všechny spolužačky a spolužáci se mnou chtěli kamarádit. A to jsem ani nezhubnul,  ani nezačal být mrštný v tělocviku. Prostě kouzlo.

O pár let později, když mi bylo asi sedmnáct jsem zjistil, že holky na kouzla opravdu berou. Dokonce tak moc, že mi dávají různé neslušné návrhy, výměnou za moje tajemství. Naštěstí v té době už jsem byl také prudce inteligentní, takže jsem sice návrhy využíval, ale tajemství neprozrazoval. A to mě přivedlo kromě ještě intenzivnějšího studia magie, také k psychologii a studiu lidského chování, ve všech možných i nemožných podobách. Studijního materiálu, na kterém jsem si mohl znalosti testovat, jsem měl díky kouzlům dostatek.

Tehdy mi v hlavě vyklíčilo přesvědčení, že se chci jako kouzelník živit. Naštěstí mám tu dohodu s vesmírem, že mě vždy v důležitých momentech podpoří a tak mi v té době seslal sametovou revoluci. Takže jsem celkem zamotal hlavu úřednici na živnostenském úřadu žádostí o vydání živnostenského listu jako kouzelník. Jakmile začalo jít o peníze rychle jsem pochopil, že se musím ještě víc věnovat trénování a studiu všech kouzelnických tajemství abych si mohl žádat honoráře, které mě uživí. Trénoval jsem poctivě šest až osm hodin denně jako dělníci v továrnách a protože naštěstí nebyla ještě velká konkurence, opravdu mě kouzla začala živit. Později jsem začal jezdit do zahraničí a učit se od opravdových mistrů v oboru, takže jsem se vypracoval na celkem slušnou úroveň. Stal jsem se nejdražším kouzelníkem v této zemi. Díky tomu jsem byl v té době poměrně dost namyšlený, ale teď už naštěstí nemám chybu.

V dalších letech přišla ta všemi médii neustále zmiňovaná velká ekonomická krize, která razantně snížila ceny všeho, tedy i mých honorářů. Což je ovšem pro vás vynikající zpráva, protože dobrý jsem pořád stejně (vlastně ještě víc, protože na sobě pořád pracuji dál), ale nyní si mě můžete dovolit angažovat na svou akci i vy.